Patero církevních přikázání

1. O nedělích a zasvěcených svátcích se účastnit mše svaté a zachovat pracovní klid.Zasvěcené svátky celé církve: Slavnost Narození Páně (25. prosince) Slavnost Panny Marie, Matky Boží (1. ledna). Církev doporučuje stejně slavit také slavnosti: Zjevení Páně (6. ledna), Nanebevstoupení Páně, Těla a krve Páně, Neposkvrněného Početí Panny Marie (8. prosince), Nanebevzetí Panny Marie (15. srpna), Svatého Josefa (19. března), Svatých Petra a Pavla, apoštolů (29. června), Všech svatých (1. listopadu). Jen v naší zemi: Svatých Cyrila, a Metoděje, (5. července), Svatého Václava, mučedníka (28. září).
 

2. Vyzpovídat se ze svých hříchů alespoň jednou za rok. 
 

3. Přijmout Svátost oltářní alespoň ve velikonoční době.

Splněním těchto dvou bodů se dostojí zákonu. Církev však doporučuje, aby věřící přijímali Tělo Kristovo co nejčastěji a aby pravidelně konali svátost smíření; dopustí-li se těžkého hříchu,aby ihned obnovili přátelství s Bohem dokonalou lítostí a co nejdříve se z hříchu vyznali.
 

4. KONAT POKÁNÍ A VYJADŘOVAT TO I KAJÍCÍMI SKUTKY. 

Zdržovat se od požívání masa a zachovávat půst újmy ve stanovené dny. Kající skutky jsou:sebezápor – např. odříct si z jídla a pití (maso, sladkosti, káva, alkohol, cigarety), zábavu (televize, tanec), vyřídit nepříjemné záležitosti; skutky zbožnosti – např. slavení bohoslužby, modlitba, duchovní četba, studium křesťanské nauky; skutky lásky – např. služba bližním, občanskému i církevnímu společenství.

Vlastním údobím pokání je doba postní, kdy křesťan mj. pomocí vnitřního sebrání a kajících skutků usiluje o hlubší sepětí s Ježíšem Kristem. Toto pokání vrcholí obnovou křestního vyznání při slavnosti Vzkříšení. Vlastním dnem pokání a kajících skutků je pátek, pokud není slavnost.

Na Popeleční středu a Velký pátek je přísný půst: nejíst maso (závazné od 14 let) a najíst se jen jednou za den dosyta (závazné od 18 do 60 let). Před přijímáním Těla Kristova je eucharistický půst: jednu hodinu nic nejíst a nepít. Voda a nezbytné léky tento půst neporušují.
 

5. Přispívat církvi na její potřeby. 
Hmotně se podílet na svátostném a charitním díle církve.